ČERVENÁ KARKULKA

napsal Michal Ludvig
Vypravěč : V pohledném stavení na konci vesnice
  bydlela sedmkrát trestaná světice,
  Od mládí fandila procházkám v šeru
  na jejich památku vlastnila dceru.
  Křehounkou dívenku, s nosem jak okurka
  červeným od rumu - no prostě Karkulka.
  Jednou, když matička dívenku spatřila
  dala jí facku a tiše pravila.

Matka :  Rychle si oblékni červenou sukénku
  babička za lesem dostala žloutenku
  Dones jí guláše aspoň půl hrnka
  ať bába vyskočí zas jako srnka

Karkulka : K čemu je matičko červená suknice
  ta jenom přivábí vilného myslivce
  jestli mě znásilní, tak jako včera
  nebudu už tvoje nevinná dcera

Matka :  Nedávej bázlivým myšlenkám průchod
  než bába za léky utratí důchod
  připrav se ihned do startovní polohy
  pořádný guláš ji postaví na nohy

Vypravěč : Popadla Karkulka aktovku s jídlem
  a běžela lesem jak píchnutá šídlem
  navzdory vábivé červené sukničce
  nestřetla na cestě vilného myslivce
  Svalnaté nohy a kvalitní pohorky
  brzy ji donesly do známé chaloupky
  Vyndala z aktovky dietní potravu
  pak v lóži spatřila podivnou postavu

Karkulka : Co je to za fóry tak brzo po ránu?
  vlk se tu placatí v bábině županu?

Vlk :  Jen pojď dál děvenko a nestůj u dveří
  bábu jsem posnídal, ty zůstaň k večeři
  Máš hezký tvářičky, jak žádná druhá
  zato ta babice byla dost tuhá

Karkulka : Tak to sis vybral jakostní potravu
  nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?
  Pozdě mě nazýváš spanilou děvenkou
  sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!