PALIČOVA DCERA  Jednoaktové drama – text doc. Prošek

Osoby a obsazení :  vdovec Palič
    Barča, jeho dcera
    1. četník
    2. četník
    soudce  Žbírka  (mimo scénu)
    vypravěč
    požárník vybavený minimaxem

Úvod : Příběh se rozvíjí v podhorské obci Louzově v době doznívajícího ostrého feudálního útisku na přelomu století. Jsme v chudé podhorské chaloupce, kde mladičká, chudá podhorská vyšívačka Barča v rázovitém podhorském kroji vyšívá typické podhorské výšivky a zpívá své oblíbené podhorské kantáty.


Barča : (vyšívá a zpívá kantátu) Krásný vzhled je na ten boží svět.

Četníci : ( bouchaní na dveře )

Barča : Dále, dobří lidé ( dále zpívá ) Ty modravé hory, háje, pěvců sbory …

Četníci :  ( bez pozdravu vtrhnou do světničky, jak bývá jejich zvykem )

1. četník : Dozpívej tu kantátu,
  přišli jsme pro pantátu.

Barča : Co mu chcete ?
  Není doma.
  Nedržím ho na provázku,
  za humna šel na procházku.

1. četník : Posílá nás soudce Žbírka,
  trpělivosti mu,
  jak rád říká,
  přetekla už mírka.

2. četník : I když ti po tom nic není
  zjistil jeho provinění!

Četníci : Tvůj táta je palič!

Barča : I když mně po tom nic není
  je to směšné obvinění.
  Můj táta a palič ?
  Je mně z toho nanič. ( padá do mdlob )

1. četník : Ta zpráva ji sklíčila,
  že se nám tu složila.
  Co s ní dělat, Lojzíčku ?

2. četník : Rozepnu ji blůzičkui !

1. četník : Tak tohle jsem čekal zase,
  Lojzo, ty seš ale prase.
  Postačí ji sklenka vody,
  do ní trochu jedlé sody. ( dávají ji napít vodu s jedlou sodou )

Barča : ( vzpamatovává se )
  Co jste to jen povídali,
  táta že je paličem ?
  Dříve než ho vyrazili
  býval přece hasičem !

1. četník : O tom dnes už není sporu –
  zapaluje, šíří zmatek.

2. četník : Požár hasičského sboru,
  přímo v době polední …
  Navíc včera shořel statek !

1. četník : Jednou moh být družstevní.

2. četník : Zkrátka my ho dostaneme.

Četníci : Schováme se za almarou
  a pak na něj vybafneme. (schovají se za almaru)

Za scénou ( troubení, hasičský signál, volání hoří ! )

Barča : ( přistupuje k oknu )
  Copak se to zase děje,
  někde hoří za humny.
  Hasičský sbor vodu leje,
  jéjej – to je ohromný. ( četníci vykukují ze za skříně )

Palič :  ( vchází do dveří a říká si pro sebe )
  Neutrácím za chlast, holky,
  všechno vrážím do petrolky.
  ( k Barče )
  Vidíš Barčo, zase hoří,
  hasiči maj po večeři.

Barča : Neměls táto chodit domů.
  Čekaj na tě v sednici,
  maj prý ňáký podezření
  jsou to z města četníci.

1. četník : Přišli jsme, pantáto pro vás,
  dovedem vás pěkně k soudu.

2. četník : Za paličství dostanete provaz,
  nešijete na nás boudu ? ( s obavami sleduje počínání Paliče )

Palič :  ( systematicky polévá podlahu petrolejem z kanystru )
  Vy jste od sudího Žbírky ?  ( prohledává si kapsy )
  Kdepak jenom mám ty sirky ?
  ( nalézá sirky, škrtá jimi a hází na podlahu politou petrolejem.
  Všichni křičí Pomoc ! a Hoří ! a utíkají ze scény )

Požárník : ( stříká na scénu minimaxem )


  KONEC

Tato jednoaktovka získala v roce 1898 cenu poroty v soutěži o původní hru z nejžhavější současnosti na festivalu v Linci. pro zajímavost dodáváme, že na místě do základů vyhořelého divadla vyrostla v následujícím roce nová scéna, postavená v duchu tehdy oblíbené secese – dodnes chlouba metropole Horních Rakous.